Masážní oleje
Historie masážním olejů sahá až k začátkům prvních civilizací. Byly objeveny v mnoha rostlinách nebo plodech. Jedná se o látky na bázi oleje, které se získávaly odkapáváním z rostlin nebo lisováním. Lisovaly se květy rostlin, jejich kořeny nebo plody. Starověcí Řekové se světu chlubili svým olivovým olejem, Egypťané měli datlový a Féničané fíkový.
Všechny oleje mají jedno společné. Jejich hlavním účelem je sloužit jako médium pro masáž. Zatímco u masážních gelů je masáž pouze prostředek, jak gel vmasírovat do pokožky (dostat do tkáně), u masážních olejů je hlavním výsledkem samotná masáž a její pocity z ní. Olejová struktura umožňuje příjemné pohyby rukou maséra po partiích masírovaného. Přídavné látky použité v masážních olejích se výrazným způsobem neliší od těch, které se používají do masážních gelů, ale jejich koncentrace je v olejích poměrně nižší. Léčivé nebo hojivé účinky jsou zde až na druhém místě, protože to hlavní (stimulace, prokrvování a uvolňování svalstva) zde vykonává masér. V masážních olejích se také vyskytuje méně kombinací léčivých nebo aromatických látek než v gelech. Obvykle se jedná o jednu složku, která způsobuje charakteristickou vůni i vlastnosti gelu. Mnohem více se pro masážní oleje používá extrakt z ovoce (ananas, citron, broskev, třešeň,...), vzácných rostlin (aloe vera, vanilka, eukalypt, skořice, jasmín,...) a jader (mandle, dýně, hrozny,...). Některé masážní oleje se v kombinaci s vodou používají i do vonných lamp, pod které zapálíme čajovou svíčku, což jemně roznese vůni oleje po celé místnosti a zpestří tak prožitek z masáže.
Masážní olej na příznaky: relaxace a regenerace
Relaxace je harmonický stav těla a mysli, kdy uvolňujeme napětí jak svalové tak psychické. Snažíme se tak odbourat stres a negativní energii, která se v nás postupně hromadí. Podle průzkumů si stěžujeme na nedostatek času více než naši předci a přesto jsme to my, kteří hospodaříme s našim časem. Měli bychom si vzít příklad z historie. Mnoho národů mělo a dodnes ještě má vymezený nějaký den nebo denní dobu k odpočinku a relaxaci. I Bůh stvořil Svět za šest dní a sedmý odpočíval.
Je jasné, že v dnešní době nemůžeme věnovat relaxaci celý den. Většinou to ani není potřeba, protože nejefektivnější odpočinek lze získat v rozmezí maximálně několika hodin. Delší doba by přinesla únavu nebo pocit nudy.
Ikdyž jsme v úvodu hovořili o uvolnění psychické a svalové stránky, není tomu tak vždy. Mnoho lidí, kteří vykonávají sedavou kancelářskou práci, by neshledalo za relaxaci pustit si v televizi oblíbený film nebo seriál. Taková skupina lidí může relaxovat basketbalem s přáteli nebo ranním během. Naopak fyzicky unavení lidé (a především ženy) ocení koupel s bylinnými výtažky či koupelovými soli. Fyzická neaktivita je zde velmi důležitá. Velmi oblíbenou formou relaxace je procházka v přírodě. Obecně se jedná o oblíbené činnosti, kterých si člověk váží právě proto, že mu dávají něco, co po většinu času nemá.
Regenerace je stav podobný relaxaci. V přeneseném slova smyslu se jedná o hojení namáhaných center lidské činnosti. Lidi můžeme rozdělit do dvou kategorií podle jejich zaměstnání na ty, kteří se živí prací převážně fyzickou a převážně psychickou.
Lidé, kteří vykonávají psychickou práci, mají po delší době často potíže s koncentrací a stěžují si na bolesti hlavy. Není divu, že doma už nechtějí pracovat takříkajíc hlavou a proto si vyhledávají záliby, které uskutečňují fyzicky. Typickým příkladem je běhání nebo zahrádka. Při takových činnostech si namáhaný mozek velmi odpočine a načerpá síly do dalších dní.
Fyzicky pracující lidé naopak potřebují ulevit svým svalům. Zde je oblíbené luštění křížovek, četba nebo malování, které rozvíjí fantazii a logiku při fyzicky velmi nízké aktivitě. Oproti psychicky pracujícím jsou zde další možnosti obnovy. Svalovou tkáň je možno stimulovat mnoha druhy volně dostupných prostředků. V zásadě se jedná o bylinné masti a oleje, které mají za úkol zklidnit namáhané svalstvo.